Sms o smutku a stesku

Chceš ode mne odejít, ta bolest v srdci mi stoupá, já byla tak hloupá a zaslepená, chceš ode mne odejít, chtěli jsme spolu zestárnout, jak to mám všechno zvládnout, jak bez tebe žít teď mám?

Jsi nejúžasnější holka, co znám,
s Tebou je mi moc krásně,
proto Tě tolik rád mám.
Jen kdybych políbit Tě směl,
bylo by to pro mě to nejcennější na světě,
celý bych se štěstím chvěl.
Přál bych si, abys mě měla taky tak ráda,
jako já miluji Tebe, ne jako kamaráda.

Miluji tě jako motýl květ,
ty jsi můj celý svět.
Když se na tebe dívám,
duše mi uvnitř zpívá,
že já tě miluji,
ale láskou se od tebe vzdaluji.
Prosím pověz mému srdci víc,
jak nastavím líc
a ty mě políbíš.
To jsou slova má
uvnitř duše schovaná.

Ležím na postýlce,
a toužím po naší nádherné vzpomínce.
Jak jsem Tě líbala
a do tvých očiček se Ti upřímně dívala...
(rty vnímaly Tvoji krásnou pusinku)
a moje láska k Tobě přesahovala mezí,
tak proč už mě nemáš rád? V čem to vězí?

Člověk prý zjistí, co měl, až když to ztratí. Já tě ztratila a nepociťuju velkej smutek, jen lítost nad tím, že to muselo skončit zrovna takhle.

Už je to tak dávno, přesto tě furt vidím,
ve své blízkosti tě cítím...
Už je to tak dávno, já přesto vzpomínám,
ve své mysli tvoji fotku mám...

Postýlka prázdná, kolem mě ticho. Žádný dotek, žádné pohlazení. Prozradím Ti jedno mé tajemství: Miluju Tě. Těším se na to, až budu vedle Tebe usínat a doufám, že ne naposled.

Tak jako uvadá růže,
tak jako usychá květ,
tak bodají nože,
tak zbořil se mi celý svět!
Myšlenky černé, v srdci tisíce ran,
já už nemám sílu jít dál...

Lásko má, já stůňu. Ale je to jen velkou láskou k Tobě. Tak co s tím uděláš? Vezmeš do ručky svůj malinký telefonek a rychle mi zavoláš.

Láska je jak peříčko, zlehýnka se vznáší... přiletí, odletí, zůstaneš sám... a mně se po Tobě moc stýská.