Sms o smutku a stesku

Ano, Ty jsi má Láska, Ty jsi můj sen,
Tebe chci líbat snad celý den,
Ty jsi má touha, jen Tebe chci mít,
to vše dnes chtěl jsem Ti říct.

Stávám se šílencem! Kam se podívám, vše, co dělám, každá má myšlenka patří jen Tobě. Jak je možné, že to nevíš, necítíš, nevěřím... že už mě nechceš vidět víc!

Je to láska, nebo jen vzplanutí ze zoufalství, že tě nikdo nechce? Ale proč to odnáším já? Zamilovala jsem se do tebe a to hodně, tak vymysli co s tím. Jak se mě co nejdříve zbavit. Přemýšlej, ale pomluvy ti nepomůžou!

Trápím se, trápím, že jsi tak daleko. Nevím, co to je. Proč jsem tak na měkko. Nechci být sama, nechceš být sám. Co pro to udělá každý z nás.

Nechal jsi za sebou jen svůj stín
a pronikavou vůni kopretin
a vzdušné zámky, co se lehko zboří,
ze svíček zapálených dým
a srdce, které touhou hoří,
touhou být ti vším.
Nechal jsi za sebou je zapomnění
a vzpomínek pár,
těch, co už vítr odfoukal.

Blíží se zas chvíle našeho setkání,
po dlouhém odloučení,
jenž smutek vneslo do mé tváře,
ta spalující touha, která nás zachrání,
až položíme hlavy na polštáře.
Zas pocítím tu horkost,
vůni, jemnost Tvojí kůže,
zapomenu na přítomnost
a Ty budeš moje krásná růže.
V očích zas budou plát
ty šibalské plamínky
a zase mi odejdeš
a zbydou jen vzpomínky.
Na tahle setkání těším se zas a znova,
těžko je vyjádřit, když nestačí mi slova...

Nikdy nezapomenu na Tvoji lásku, na vůni Tvého těla, na Tvé jméno... To, co zbylo mi, jsou nádherné vzpomínky na Tebe, jedinou bytost na světě, kterou tolik miluji...

Čekala jsem na Tebe,
Tys myslel jenom na sebe.
Proč jsi si se mnou hrál
a lásku sliboval?
Víš, že Tě miluju,
tak už mě netrap...

Zlatíčko, miluju tě moc, proč nepochopíš tu zlost, co v srdci mám, když na druhou se podíváš...

Zdál se mi, zdál v noci krásný sen
a ty jsi, potvůrko, byla v něm.
Hladil jsem tě a líbal jen,
škoda, že to byl jen pouhý sen.
Až přijde ten správný čas,
my setkáme se zas.