Medvídku můj

Medvídku můj, ani nevíš, kolik bych ti toho chtěla říct, a přestože jsi to byl ty, kdo mě zranil do nitra mé duše a srdce, ráda bych ti řekla toto: Mockrát ti za všechno děkuji. Za to, že jsem tě mohla milovat, že jsi mě naučil, co je to pravá, čistá, upřímná a nesobecká láska, a za ty nekonečně krásné chvíle, které byly hezčí než ten nejsladší sen... Díky tobě jsem se mohla dotknout hvězd... Už teď vím, že ty jsi to nejlepší a nejkrásnější, co mě v mém životě potkalo, a budu tě navždy milovat. Už také vím, co je smyslem mého života: hledat tvou věrnou „kopii”. Snad ji najdu... mám teď na to celičký svůj život. Ještě jednou děkuji za všechno.