Večer si lehnu do postýlky...

Večer si lehnu do postýlky, sama. Ráno vstanu a Tvoje oči se na mě nebudou koukat, obleču se, sama. Celej den budu jak bez duše chodit po místech, který mám kdesi v podvědomí uložený a vím, že tam musím bejt, sama. Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, sama. Šlo to dlouho přežít, jde to i teď. Jedno místečko na světě existuje, kde chci být sama. U Tebe v srdíčku. Nech mě tam samotnou, cítím se tam dobře. Chybíš mi.