Oáza v poušti

Jsi má oáza v poušti tohoto světa.
Jsi slunce, jenž mne probouzí po dlouhé a chladné noci.
Bez tebe jsem jen zrnko písku v poušti,
ale když tebe u sebe mám, pak v zrnko zlata se měním,
abych tobě dokázal se aspoň trochu vyrovnat.
Neboť ty ryzí Diamant mezi pouhými krystaly jsi,
jenž o jiskře, co v tobě se skrývá, pouze nechat si mohou zdát!