Nejspíš už spinkáš, ale já...

Nejspíš už spinkáš, ale já tady sama sedím a skládám tyto řádky. Asi jsi s ní a ona místo mě usíná v tvé náruči. Bolí to... Bolí mě to pomyšlení na to, že právě ONA zaujala mé místo. Milovala jsem Tě z celého svého srdíčka, ale nevážila jsem si toho, co jsem měla. Teď už to vím... Ale přesto Tě budu mít tam někde hluboko uvnitř. Mé city k Tobě budou vždy tak krásné, jako když jsme se vodili za ruku a jak jsi mi říkal, že mě miluješ. Děkuji Ti za ty okamžiky. Děkuji Ti za to, že JSI!