Vysvitlo slunce

Vysvitlo slunce, ale já ho nikde nevidím, hřeje svými paprsky, ale já je necítím.
Vítr vaje, ale já ho nevnímám.
Na obloze se vybarvila duha, ale mně se jeví černobíle.
Ale když jsi se mnou, broučku, je tomu naopak, tak mě neopouštěj a stále mě zahřívej svými slovy a doteky!
Miluji tě, medvídku, a jen s tebou ta slova v sobě cítím a dávají smysl... Tak jako celý život.