Sms o smutku a stesku

Ahoj andílku můj! Ani nevíš, jak moc jsem na Tobě závislá. Teď mám velikánské abstinenční příznaky a nikdo mi nemůže pomoci, jenom Ty. Bohužel je zase školička a já to do pátku asi nevydržím. Je mi strašně smutno :-( Miláčku, doufám, že se těšíš na víkend jako já. Pa, miluji Tě, ale ještě víc Tě chci (tady)!

Lásko má, já stůňu, Tvoje tělo rád bych hřál.
Nevím, jak to zvládnu, a nevím jak dál!
Chybí mi Tvé teplo, co mě večer hřálo,
miluju Tě a to ne zrovna málo!

Broučku, moc tě potřebuji, strašně moc pro mě znamenáš a mně na Tobě tolik záleží! Nechci, aby jsi někdy poznal bolest, a já Ti neublížím. Chybíš mi každičkou chviličku, co nejsi se mnou, to je nekonečný čas... Slzičky tečou a já stále volám do dálky Tvoje jméno, ale Ty to asi neslyšíš... Budu Tě volat stále, protože Tě strašně moc miluji.

I když je to asi neomluvitelné - omlouvám se. Promiň, že tě miluju!

Myslela jsem, že ty nejkrásnější oči, co máš, nikdy nemůžou zklamat... ale poznala jsem, že i ty nejkrásnější oči dokážou zradit...

Když polámeš andělům křídla, pláčou, když jim zlomíš srdce, krvácí, a když je přestaneš milovat, umírají. Tobě se to podařilo vše najednou. Sbohem.

Já tě asi taky miluju. Nevím. Když mě nechceš ty, chci tě já. Když tě chci já, nechceš mě ty. Je to těžký... budem muset počkat, než pochopíme, za co svět a my stojíme...

Láska je náhoda. Kdybychom se znova nepotkali, tak bych... Kdybychom si odpustili, dokázali ustoupit tomu druhému... Ale na KDYBY se život nehraje.

Tak moc se mi stýská,
nad hlavou se mi blýská,
ale já to nevnímám.
Vím jen, co ve svém srdci mám.
Vrať se mi, prosím, toliko lásky Ti já dám.
Všechnu, co v sobě mám.
Miluju Tě!

Nenávidím Tvý oči, vlasy, nos i rty. Nenávidím Tvý oči, který se na mě dívaly a rty, které mě líbaly. Tvým pohledem jsi řekl cokoli. Nenávidím Tě za to, že dýcháš stejný vzduch jako já, a za to, že jsi mi řekl, že mě máš rád. Nejhorší na tom všem je, že já Tě ale ještě pořád miluju... takže Tě ani nedokážu nenávidět!