Sms o smutku a stesku

Smutně koukám na nebe
a myslím při tom na tebe.
Kde asi konec máš?
A proč už se o mě nestaráš? :-(

Nikdy nezapomenu
na tvou lásku a něhu,
byla to s tebou pohádka.
Škoda že to skončilo,
nic z našeho vztahu nezbylo,
stačila jedna hádka :-(

Moc rád bych ti, lásko, teďka řek,
že jenom ty jsi celý můj svět,
ale že už se mnou tak dlouho nejsi,
jenom marně volám: Kde jsi? :’(

Je to tak,
přišel mrak,
naši lásku stíní.
Ale my to překonáme,
vždyť se tolik rádi máme,
nejsme jako jiní...

Jestli se ti taky někdy stalo,
že vzbudila ses zpocená ráno,
protože se ti v noci zdálo
něco moc ošklivého,
že ztratila jsi miláčka svého
a z toho snu zlého
nešlo se probudit,
pak víš, jaké je to, mít
ten nepříjemný pocit,
že svět si dělá, co chce,
a drtí tvoje srdce,
tak surově a prudce :-(

Vím, není to tvoje vina,
bez tebe jsem polovina,
promiň, co jsem udělal,
ihned bych to zpátky vzal.
Prostě jsem chvíli nemyslel,
čert asi plány se mnou měl,
já vím, že si to zasloužím,
ale taky tohle vím:
Miluju jen tebe, nikdy už nebude jiná,
jsi jediná, s kterou se mi dobře usíná.
Dej mi prosím ještě šanci,
bez tebe je tma jak v ranci.

Moje bolest nemá hranic,
je mi z toho všeho nanic,
jak jsi mi to mohla udělat,
vždyť já jsem tě měl tolik rád.

Pověz mi, kvítku medový,
proč já jsem byl tak jalový
a lásku svou ti nevyznal,
dobrovolně se tě vzdal...

Jsem z toho smutný,
bylo to opravdu nutný,
dát mi takhle košem.
Vždyť víš, že tě miluju
a o naší lásce nepochybuju,
tak proč každý svou cestou jdem :-(

Mám, tak rád tě mám,
že nemůžu sám, být sám,
mé myšlenky jsou u tebe.
Soužím se a toužím,
kolem představ kroužím,
jak spolu budeme.